Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Nevím, nikdy jsem to nevnímal.
|
|
Pro me je to zbytecnost z vic duvodu..
|
|
Nevidím v tom nic špatného, je to určitý rituál. Pro mne je neuvěřitelný psychický relax zajít někam do kostela, kde je ta možnost rozsvítit si svíčku, vnímat tu atmosféru, ten klid a v létě osvěžující chlad, vždy se vracím s takovou zvláštní energií duševní, aniž bych vyhazovala za nějaké kouče nebo homeopatie.
|
|
Jde o symbol věčného světla=neustálá přítomnost Boha. To je v chrámech. Kapličky a křížky, hroby-zapalování svíček. Světlo věčné, ať mu svítí a hořící svíčka je tím symbolem.
|
|
Opravdu jsou všechny křížky kolem cest kapličky? Častěji se totiž setkáváme s tzv. Božími mukami. Myslím, že vyjmenovat v bodech exaktní důvody zapalování svíček nejde. Vychází snad ještě z předkřesťanských zvyků obětovat Bohu. Nejčastěji byla oběť zápalná. Později viděli věřící ve svíčce "světlo Kristovo." Dnes někdo zapaluje svíčku jako prosbu, poděkování, výraz věrnosti... Na hrobě za duše zemřelých. Ať už v nebi nebo v očistci (protestanti prominou...) A nebo prostě jen proto, aby ho lidi od nich z dědiny nepomluvili :) Intenzita zájmu o kostely, kapličky, Boží muka či hřbitovy sílí v době významných svátků (Velikonoce, Vánoce, svátky Panny Marie, svátky jednotlivých i všech svatých) a s tím souvisí i množství zapálených svic. A protože máme každý už nějakého zemřelého, na kterého vzpomínáme, tak každý máme důvod zapálit svíčku. Ať už na jeho hrobě nebo na místě, kde si myslíme, že by to mohlo být k dobru jeho duše.
|
|
Asi jako na hrobech. Pomodlí se, rozsvítí svíčku. A pro kolemjdoucí je to znamenim, že tu někdo byl, že to místo žije. Když jde člověk v noci lesem nebo po louce a vidí světýlko, připomene mu to, že tu není sám i to, že pozemská pouť také směřuje ke světlu (jeden z tradičních Božích atributů).
|
|
|