Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Může být, že už nejde o zlozvyk, ale o projev OCD, odborný termín je dermatománie. Řekla bych, že celkem výstižný popis je třeba zde:
"Dermatilománie patří mezi neurotické poruchy a řadí se do širokého spektra obsedantně‑kompulzivních (nutkavých) poruch spolu např. s nutkavým okusováním nehtů nebo vytrháváním vlasů. Od běžného zlozvyku ji nedělí ostrá hranice, směrodatná je intenzita, trvání, následky poškozování kůže (dloubání, rozškrabávání a vytlačování komed akné a jiných vyrážek) a zejména nutkavý charakter – neschopnost ovládnout se přes závažné následky, fyzické i psychické.
Z jiného pohledu by bylo možné dermatilománii (nebo část jejích případů) řadit k impulzivním (tedy ne kompulzivním, nutkavým) projevům, podobně jako přejídání u bulimie či řezání kůže u patologického sebepoškozování. Na každý pád je „cílem“ takovéhoto poškození kůže uvolnění napětí, často až v podobě jakéhosi „transu“.
V anamnéze dermatilomanií bývají často jiné neurotické příznaky, kumulace stresu a neschopnost zvládat jej, trauma, zejména v dětství. V rodinné anamnéze se často najdou podobně postižení rodinní příslušníci. Léčba chorobné dermatilománie je nejčastěji kombinací psychoterapie a medikamentosní léčby. "
Z mojí zkušenosti silná vůle nestačí, pokud to přesáhlo jistou mez, chce to odbornou pomoc.
|
|
|
|
To je ještě dobrý, já jsem závislej na KFC. Za tejden tam nechám tak osm až dvanáct set...
|
 kernel panic |
|
|
|
To dělám bohužel taky, je to ze stresu.
|
|
|
|
Vola sa to dermatilomania, je to OCD, mam to tiez a pomaha skryt vsetky zrkadla a venovat sa niecomu, zamestnat ruky.
|
 Laloli |
|
|
|
kuur...............zazil a nepomuze ti nic jinyho,nez kdyz uz to vis,pridat si k tomu vedomi,ze to delat nechces a vzdycky to mit pred ocima,jak ti zacnou "blbnout" ruce :-). Mozna ti pomuze par vygooglenejch fotek jak taky muze takovy "hnipani" dopadnout,jooo internet je na neco vynikajici vec :-)
|
|
|
|
TenMajkl: Jj add. Ale neberu to vazne asi, mi přijde, že v dnesni době s tím soustředěním má problém skoro každý den
|
|
|
|
To já pro změnu zase strhával kousky kůže z dlaní. Takže to často krvácelo a bylo to strašně citlivé na dotyk. Nebyl na to prostě hezký pohled. Ale já tím uvolňoval stres a časem se mi to povedlo dostat pod kontrolu a teď už to je relativně v pohodě.
Já mám od dětství diagnostikovanou lehkou mozkovou dysfunkci (podle internetu dnes branou jako ADD nebo ADHD). Hyperaktivní si nepřipadám ale v práci mám občas potíže se soustředit na zadaný úkol.
|
|
|
|
taky: Já si myslím, že clovek musí projít nějakou první fázi, kdy se mu ta pleť díky tomu zpraví... Např. já to tak mám u kousani nehtů. Když je mám krátké, tak si je kousu nevědomky:/ Ale když mi narostou tak už ne. Jen si je pak stejně musim ostříhat. Mám hodne koníčku, kdy ty dlouhe nehty opravdu zavazi. Podle mě, kdybchom meli dobrou pleť, tak to neděláme... Ale jak to překonat...??
|
|
|
|
No jo, v dnešní době je už taky diagnóza pomalu na všechno. Dřív se těmhle věcem říkalo zlozvyky. :D Ačkoliv to šlo prostě jen o projevy něčeho, co už dnes má nějaký název.
Jsi schopná toho nechat v momentě, kdy si to uvědomíš? Já taky dělám určité podobné nutkavé věci a když vím, že je to nežádoucí, nechám toho. Uvědomuju si to pokaždé, max třeba to pár vteřin. Jindy je mi to jedno, tak to prostě beru tak, že to dělám a nějakým způsobem mě to uklidňuje.
I tak to ale opravdu úzce souvisí s duševním stavem a s tím, co se ti honí v hlavě. Jak už tu bylo řečeno níže, může to být stresem, vzrušením, soustředěním, apod.
|
|
|
|
kuur: jo přesně. A pak se člověk cítí jako největší fuckup, protože přece by bylo tak jednoduchý s tím přestat, jenže v tu chvíli to prostě nejde. Jako bych svoje ruce ani neovládala já, ale někdo jiný. Hodně jsem taky četla tip, že se s tím máš svěřit někomu, kdo s tebou tráví hodně času, aby tě třeba někdy upozornil, když to začneš zase dělat. Akorát já to dělám vždycky když jsem sama, takže mně by to bylo k ničemu (a navíc se za to stejně hrozně stydím, takže bych to asi ani nikomu říct nedokázala).
|
|
|
|
taky: Jop, slyšela jsem o to. Ono prostě nejde tak o vůli, jako o to, že si to prostě neuvědomíš. Taky to tak mám víc ve stresových situacích. Jak jsi říkala, takovej trans, a pak si řekneš, proč to zase děllám?:((
|
|
|
|
Archivářka: Ne, já jsem opravdu mírný adhd. Jako že jsem si to nevymyslela, ale řekli to odborníci:D (což je takyže skoro každej druhej mi přijde)
A podle mě je to právě i tím. Navíc to je tak, že si to člověk neuvědomí, takže i během učení, nebo když si dám krátkou pauzu doma:(
To je právě to, že to nepohcopí někdo kdo si to nezažil.
|
|
|
|
mám ten samý problém už někdy od jedenácti let, stále jsem se toho nezbavila (vlastně je to asi čím dál horší). Nevím jak tobě, mně to hodně zhoršuje stres - např. když mám před důležitou zkouškou, tak strávím třeba tři hodiny před zrcadlem mačkáním pupínků, aniž bych si pořádně uvědomovala, že to dělám - jako bych byla v transu. Říká se tomu dermatilománie, pokud vím. Mohlo by pomoct nosit třeba rukavice, omotat si nehty náplastmi, najít si nějakou podobnou činnost (sloupávání nálepek třeba?), kterou si zaměstnáš ruce... mně se vždy dařilo přestat jen na chvilku a pak jsem se k tomu zase vrátila, ale třeba budeš mít silnější vůli než já. Držím palce. Je to hrozný.
|
|
|
|
Potřebuješ zaměstnat hlavu a vyřešit si nedořešené věci. Jsi vnitřně frustrovaná, ale jak a čím, to musíš vědět ty. Člověk ale nemá čas věnovat se těmhle kratochvílím, když se zabaví jinak, plní nějakou práci, apod. Ideální by byly aktivity, u kterých prostě ty ruce zaměstnáš (kreslení, psaní, úklid...)
Tyhle věci mívají ale tendence se vracet, proto je lepší začít to řešit zevnitř, ne zvenčí.
|
|
|
|
18 
38 
31 