Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
|
|
|
|
Ráno ve všední dny vstávám mezi 4.20 - 5.00, záleží čím jedu skrz rozvrh.
V úterý jdu na praxe do servisu dělat od 7 do 15.30.
Škola klasicky probíhá, odjíždím bud 5.26 nebo 6.06, když jede kamarádka, tak sedíme spolu a domů přijíždím mezi 15 - 18h domů, něco si vezmu, když je potřeba, jdu zatopit, posedim tady na ZP nebo něco udělám, pak si sednu a sedím než se jdu osprchovat, navečeřat a spát.
Víkendy dělám na stavbě (momentálně na střeše) nebo v lese s pilou od 8 ráno do 2 odpoledne zhruba, pak odpoledne s navečer to stejné jak ve všední dny.
A tak pořád teď dokola to tak bude do března, kdy začne venku na záhonech práce a na zahradě až do podzima.
Včera se cedil kvas na vypálení, dneska zavezl
|
|
|
|
Jo a ještě jsem zapomněla, že občas si dám i nějaký alkohol a drobnou sladkost, když nemám zrovna nejlepší náladu :-D Abych se z toho všeho neposrala. Takže v létě sprchy.. teď nějaká vana s tou solí do koupele na večer a někdy k tomu i víno.. a už jenom jedu zpovědnici :-D a nebo děláme srandy s bratrem, když ho chytnu v dobré náladě..
a samozřejmě pravidelný úklid :-D a praní.. atd..
|
|
|
|
Pomáhám starým lidem v MHD.. ve vlaku. nebo maminkám s kočárky :-D a občas i pokecám s paní na pokladně na nádraží :D Já s těmi lidmi kecám snad všude, vždy potkám nějakou starou paní někde ve vlaku a nebo tak..
:D Lidé mě mají prostě rádi, i když já se často bavit nechci, ale nakonec se i zasmějeme..
|
|
|
|
Vstávám velmi včasně ráno do školy, protože dojíždím 50 km vlakem. Na vlak skoro nikdy nestíhám, vždy tam jsem těsně před odjezdem, takže mám skoro každé ráno takový malý tělocvik :D Vždy doma stihnu sníst něco malého, abych pak nebyla podrážděná, vyčistím pleť, dám krém, občas když se mi chce, tak se i namaluju a vymyslím nějaký originální outfit, který dost často měním, protože nesnáším být každý den stejná. Prohodím pár slov s rodiči, pomazlím číču. Každé ráno si dám vitamíny. Občas i sprchu. A když se mi hodně chce, tak i cvičím, ale většinou se jenom celá po probuzení protáhnu.
Pak jedu tím vlakem a buď se učím to, co se mi nechtělo učit předešlý den a nebo si něco čtu a nebo poslouchám písničky a jen tak koukám z okna a přemýšlím do hloubky o různých věcech. Je to také taková určitá forma meditace. Bývám mezi lidmi nervózní a úzkostlivá, takže mi to dost pomáhá být v klidu a říct si, že o nic vlastně nejde. Sem tam když mám fakt náladu, složím ve vlaku i písničku nebo básničku :-) :D Píšu si s kamarádkami..
Potom jsem ve škole.. a pak zas na vlak.. občas dáme s holkami cigo :D dost mě zase kazí :D .. ale tak zřídka kdy si dám no, ale ne pravidelně jak ony. Pokecáme, jak nás to tam strašně štve..
Každý čtvrtek a pátek mám praxe a dělám na zákaznicích... takže ten týden je takový zajímavější.. ale u pedikúry celkem trpím na záda :D hodinu shrbená u nějaké ženské.. slyším na sebe chválu, jaká jsem pilná a pečilivá :-) a to od všech.. a tam taky pokecáme.. uděláme si masáž třeba, protože potřebujeme trénovat k matuře.. :D
Pak končí týden.. začne víkend a já jsem buď s přítelem a nebo se doma učím a mám jízdy v autoškole.. občas blbneme někde v autě a já zkouším řídit.. a nebo jedeme na nějaký výlet.. či pomáhám rodičům doma.. Ale úplně každé ráno pomazlím kocoura a kočičku :-D
Dávám si čaj ..
Občas se jdu projít, když se mi fakt chce, nebo něco hezkého nakreslím, poradím někomu se školou .. podívám na seriály, na zpovědnici.. a nebo cvičím ještě odpoledne.. a nebo přes týden nakupuji .. dělám si srandu z lidí ... naskakuju do vlaků :D :D ...
a pak zase znova..
|
|
|
|
Vstanu kolem pátý. Někdy dřív, někdy dýl. Někdy stihnu kafe. Vezmu si na sebe něco černýho nebo šedýho, výjimečně modrý rifle, namatlám trochu oči, potácím se na busák. Když nestihnu kafe, dám si tam kakaíčko. Když je přede mnou těžkej den, tak dám i cígo. V buse poslouchám písničky a myslím na svou jedinou lásku. Cesty do práce mám ráda, je to vlastně fakt hezká část dne, kór když sněží a tak.
V práci jsem hodinu předtím, než začne výuka, tak plánuju, tisknu, pak ječím na děti nebo je zahrnuju láskou, vesele vyučuju, vyšiluju, opravuju, plánuju, tisknu, kopíruju, rozbíjím tiskárny a přetrhávám struny na kytaře, vařím si kafe a nestíhám ho pít, na dozoru hovořím s díťátky a kolegy, pak vedu děcka na oběd a nalejvám čaj.
Pak jedu zpátky, jdu někam na jídlo, když je po výplatě, tak nejradši na running sushi. Když je těžkej den, tak Mekáč. Pak jdu s někým na kafe nebo jen tak po obchodech nebo na inspirativní procházku nebo čtu a čtu a čtu, dokud není čas spát, nebo hraju a hraju a hraju, dokud mně to není trapný, že už je moc pozdě, nebo na něco koukám. Když mám depku, jdu na cígo ven. Když jsem v kondici, dělám večer přípravy na další den.
|
|
|
|
Nic objevného. Žiju okamžikem. Kromě teda práce. Tam chodím denně 7:30-16:00 pracuju. O víkendu dopoledne si rád zajdu na pivko, teď po prodělání covidu zase budu beztrestně moct. Mám rád společnost těch štamgastů, mezi které jsem zapadl, ale zas ne moc často, oni to mnohdy nejsou žádní Einsteini, spíš takový ty běžný hospodský kydy, kde člověk úplně vypne, nic neřeší a jen se zapojí a odreaguje. U toho udělá svých osm kousků a jde domů na oběd. Toliko k tomu, co považuju za relax.
Ohledně dalších aktivit jsem prostě spontánnější. Když se s mladou rozhodneme, že někam vyrazíme, kamkoliv, tak to nemusíme plánovat pět let dopředu. Prostě jeden den se dohodneme, že zítra vyrazíme tam a tam a je to. Třeba nedávno jsme jeli do nějakýho útulku jen tak vyvenčit jednoho z tamních psů. Škoda, že byla už zima, v létě by to bylo lepší. A tak prostě funguju.
Na co se těším nejvíc, tak každej rok na narozeniny. Víc než na Vánoce. Narozeniny jsou můj den! To si v práci vždycky vezmu tři dny volno, abych se mohl v hospodě zbourat, ale hlavně, abych nemusel nic řešit, s ničím a nikým se drbat, prostě si naděluju takovej dárek v podobě pár dnů osobního volna. Škoda, že to je v březnu, kdy jsou nějaké aktivity omezené blbým počasím a poslední dva roky navíc i zavřenýma hospodama.
|
|
|
|
V pondělí vstanu ve 3:40, obléknu se a jdu do práce. V tramvaji se učím.
Po šichtě se v tramvaji učím. Přijdu domů a učím se.
Totéž v úterý, středu, čtvrtek a pátek.
V sobotu vstanu v 6 hodin, obléknu se a jdu na vlak. Ve vlaku se učím. Pak mám do večera přednášky. Po cestě zpátky se učím.
V neděli se učím.
A takhle pořád dokola už tři měsíce, a ještě pár let se to nezmění.
|
|
|
|
Zivim se naborem talentu do porna a od toho se i odviji celej muj den.
|
|
|
|
Už som vyše dvoch rokov na pracovnom režime. Vždy to mám tak, že mám dva dni službu, a potom zas dva dni voľno. To sa pravidelne opakuje. Mám osemhodinový pracovný čas a striedajú sa mi popoludňajšie a nočné služby. Robota ma baví, je mi koníčkom. Počas voľna rád pozerám filmy, videá, popijem nejaké to pivko, ak je vonku pekné počasie, tak sa prejdem. Mám rád, ak môžem tráviť čas vlastným tempom a nikto a nič ma do ničoho nenúti.
|
|
|
|
Časem odpočinku jsi mi připomněla
"Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:
Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;
je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;
je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;
je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat, čas objímat i čas objímání zanechat;
je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;
je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;
je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje."
Popravdě, těžištěm posledních týdnů je úpěnlivé vyhlížení konce místní sopečné erupce. Už přes 11 týdnů jsme evakuovaní, naštěstí ne hromadně s ostatními ale sami v zapůjčeném bytě (jinak by naši čtyřnožci čekali na konec erupce v útulku), ale je to ubíjející až za roh - hlavně proto, že se vůbec nedá říct, jestli se ohledně návratu domů bavíme o horizontu dnů, týdnů...
|
|
|
|
Ráno se snažím udržet bandu svých dětí v co nejlepší náladě, abychom se včas nachystali do školek a do práce. Jdu do do práce, děti do školky, vracím se ve 12, ve pondělí, středu a pátek mi manžel přiveze batole ze školky během pracovního zařizování, v úterý a čtvrtek je s batoletem do dvanácti doma a do práce jde na půl jednou. Jednou týdně, zpravidla ve středu, ale tento týden v úterý, jdu ven s kamarádem ze Zpovědnice. Dřív jsem chodila jednou týdně na Izraelské tance, to mi teď nevychází, protože nemám v tu dobu hlídání pro děti. Jednou za 3-4 týdny mám volný víkend, zpravidla někde trajdám, cestují a užívám si. Odpoledne s dětmi travime buď v přírodě, na hřišti a nebo doma, často něco tvoříme. Po šesté vaříme večeři, v sedm se začínají děti chystat do postele, 19,20-19,30 děti zpravidla ukládám a večer dělám takový svůj "večerní úklid" podle seznamu, co je třeba udělat, někdy vařím a chystám dětem věci potřebné na další den. A taky si užívám podle sebe, třeba něco hrajeme s manželem nebo si čtu. Mezi desátou a jedenáctou jdu zpravidla spát.
|
|
|
|
Dnes som tepovala svoju posteľ a čistila ju od prachu. A vymenila si posteľné obliečky. A práve idem do tej vyčistenej postele skočiť.
|
|
|
|
Plus mínus dvakrát týdně chodím do wellnessu.
Jednou ročně jedu do nahatýho kempu. Ideálně se dvěma studentkama a foťákem. Rád bych častěji.
Když se práce zadaří, dám si fajnovější jídlo.
Líbí se mi malování. Nepatrně se tomu věnuju, a štve mě, že ne víc.
atd...
|
|
|
|
Běžný den vypadá většinou tak, že se probudím klidně až těsně před polednem, v kuchyni se u kávy a cigarety podívám na facebook na menu restaurace pár metrů a jdu si pro oběd tam nebo dolů před dveře přes dámejídlo, popřípadě mám někdy uvařeno od mámy nebo babičky, tak to dám jen z ledničky do mikrovlnky...Výjmečně může nastat ještě situace, že se jdu projít s kámošem co bydlí vedle do města k vietnamcům pro pho polévku a závitku co maj dobrý oboje jen za 100 Kč, ale to je málokdy, neběhám tam tak často jako on.
Pak si někdy přešlápnu po bytě s tím, že mám energii někam vyrazit, ale není kam protože jsem sám tak takové ty výlety na hrady nebo do přírody nepodnikám, stejně tak kávičky s kamarádkama. Vytáhnu tak většinou notebook a vsadím si at, mám zábavu na večer. Mezitím proklikávám na seznamu novinky, fb atd. Pak nastává varianta, že přijde ten kámoš výše a jdeme pro pivo vedle do večerky a sledujeme livesport a stream většinou na mém notebooku v kuchyni. Druhou variantou je vínko nebo destilát, kde je na stole blikající blutooth reproduktor a jedou sety.
U dalšího kamaráda je varianta, že se staví na kafe a výjmečně se jedeme podívat do obchodáku do elektra si něco koupit. Jinak tam je jen varianta blikajícího blutooth reproduktoru na stole a sety, protože ho nebaví sledovat sport. K tomu jedinému se chodím někdy pro změnu vylejt zase já.
U dalšího kamaráda je to většinou jen káva, když už to nevydrží doma, protože jinak je taky pořád doma a šetří a jednou za měsíc se staví že se urve na flašku a jídlo a taxík.
Výjmečně ještě jdeme do hospody a to je tak nějak vše. Pak jsou ještě dny, kdy člověk něco řeší třeba s úřady, doktory a má nějaký nákup jídla nebo tak, ale víceméně je to vše. Nebo pracovní tam to je podle šichtáku, ale když jsou 12 h tak jen pivo po práci do vany a spát.
Jinak ještě když nejsem vylitej a neodpadnu z chlastu nebo práce, tak většinou do rána sleduji filmy nebo seriály (mimo porna samozřejmě) na notebooku. Dřív jsem se těšil do postele po vaně na knihu, to byl takový můj rituál kdy jsem vypl...
|
|
|
|
Jeden den jako druhý. V osm vstanu, fofrem do práce. Kolem desáté vyrážím s rozvozem balíčků po městě. Kolem osmnácté se vrátím do depa a vyfasuji večerní okruh. Teď před Vánocemi je toho hodně, tak se vracím kolem půlnoci. Změna je ve čtvrtek v noci, to se přesunu na Moravu, abych stihl převézt páteční porci zásilek, kterou jedna dodávka nestíhá. A v pátek večer už zase rozvoz. Poslední měsíc jezdíme i v sobotu, aby ten prů švih se zásilkami byl trošku menší.
Pevným bodem mého týdne je neděle. Snažím se nevynechat služby Boží :) Mám několik přátel, kterým se v pracovních dnech nejsem schopný věnovat, tak jim občas tu neděli věnuji. Výhoda života v Praze je ta, že do kostela můžu jít od půl sedmé ráno (ale to je extrém), pak mám asi čtyřicet možností po celý den a když už se dostanu do druhého extrému, kdy se vracím z jižních Čech s Rosničkou až večer, tak mám šanci ve 20 hodin (Halík, pro mě příliš intelektuálně náročná kázání). Zachránila mě i úplně poslední mše v Týnském chrámu ve 21 hodin.
V průběhu roku trávím víkendy u maminky. Když odmyslím dvě její věty (vyřčené jedním dechem): "Kvído, ty jsi zase přibral! Co ti mám uvařit?", tak je mi u ní dobře. A to jídlo se snažím si odpracovat :D
Nemám už moc času na čtení. A překlady z milované němčiny. A studium franštiny. Asi už nikdy se nedostanu k angličtině. O víkendech se nedostanu na radioamatérské soutěže...
A neúčastním se církevních akcí v týdnu. Zrovna dnes je významný katolický svátek. Snad mi Pán odpustí... :(
Taky bych si tady mohl trochu uklidit, koukám.
Jo a teď jsem si vzpomněl, že musím vstát trochu dřív, je třeba odvézt PB lahve pro paní, která se stará o zvířata a topí plynem. Takže konec prokrista... prostati... no prostě ztrácení času na internetu. Dobrou!!
|
|
|
|
Pojd na pivo a reknu ti to!
|
|
|
|
21 
24 
21 
