Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
No mi se trapasy stávaj pořád ale největší trapas se mi stal na střední škole na obědě..jak si tak nesu oběd šlápla jsem si na tkaničku od tenisek a obsah oběda přistál na učitelce co ten den měla v jídelně dozor..no dokážete si představit jak mi bylo..učitelka v šoku já totálně v hajzlu rudá až na zadku..no a aby toho ještě nebylo málo všichni co v tý jídelně byli si stoupli a začali tleskat...no ale takovej aplas sem v životě neměla..s odstupem času se už tomu každej směje ale v tu danou chvíly mi do smíchu vážně nebylo
|
|
|
|
je to asik 3 roky zpátky sem byla se segrou na dovči..Bylo vedro tak sme si zabalily pár věcí a vyrazily jsme na venkovní bazén..Bo bylo hrozný vedro,tak sme okamžitě razily směr voda..Já jako vždy utíkala jak splašená koza a jak se vchází do bazénu tak o podál byla sprcha něco jako malý brouzdaliště..no samozřejmě mi to podjelo a já sebou krásně švihla přímo do tý vody..kolem lidí hafol samo každej se svíjel smíchy a já ještě abych si zachovala svoji hrdost sem vstala a řekla:Sakra ta voda je studená
|
|
|
|
Ja se cervenam porad..skoro. A rad si vzpomenu na trapne situace a ted se tomu jedine smeji..
|
|
|
|
Když si za to člověk může sám, to ještě jde, ale když se na tom podílí někdo cizí, to mě štve dlouho.
|
|
|
|
Směji se tomu a červenám zároveň;))
|
|
|
|
Trapasy? Kdepak.... u nás tomu říkáme běžný život....
|
|
|
|
Furt, každou chvíli něco. Ale když už udělám trapnost, tak si řeknu stalo se, no. A příště to snad bude lepší.
|
|
|
|
No, jasný. Párkrát jsem sebou řízla na znak před hospodou nebo v ní a pak bylo ovšem i pár trapných okamžiků, po kterých jsem si naťukla žilky. Řeknu Ti, ani po čase to není k zasmání. Ale bude! Věřím, že bude, příteli!
|
|
|
|
Ongo, opět platilo pravidlo, že nad ožralcema bdí Bůh. Sebrala se ze země, řekla, že je pitomá, že mi tam skočila, já jí dal svoje číslo, kdyby něco a odešla. Napsala mi, že je to v pohodě.
Jo, já mám prostě bohatej život....
|
|
|
|
Ongoer: už jsem to tady jednou psala: v jedné vesnici mladá rodina bydlela ve vile stylu podnikatekské baroko na obrovským pozemku, u hodně bohatého tatínka, který je dotoval tak, že "mladej" nemusel ani pracovat a staral se tcháníčkovi o koně, protože to ho bavilo. Jednou všichni odjeli na dovolenou k moři, kromě mladýho, protože ten se musel starat o ty koně. No a on využil svobody a oblažoval místní švarnou hospodskou v tcháníčkově domě, protože tam měli klid. A rodinka přijela o den dříve. Ano, správně tušíte, co následovalo. Přesně po akci, když milenci začali vnímat okolí, tak zjistili, že v manželské ložnici nejsou sami: zírala na ně manželka, děti, tchán a tchýně. Následky strašlivé, hned se to dozvěděl hospodský, pak sousedi, pak celá vesnice, pak pražáci (my), mladej se stal vyvrhelem, odstaven od koní, nastoupen do práce, rok morálně všemi deptán po všech stránkách no a skončilo to, jak jinak, rozvodem. Odešel pouze s osobníma věcma.
|
|
|
|
no nic takového se zatim nestalo
|
|
|
|
>/}} aha to chce českou klávestnici :-)), Pedro. Buď klidný, já taky ne. Já myslel, že jezdíš na motorce. A co babí, měla to za sebou? (a ty před sebou?)
|
|
|
|
Když jsem v sedmé třídě na lyžáku na "diskotéce" šla (se srdcem v krku, neboť se mi velmi líbil) požádat našeho učitele češtiny o tanec .. jsem zakopla o koberec a padla před ním na kolena a rukama na podlahu k jeho botám .. rudá jak rak jsem utekla.
:o)
|
|
|
|
Hodím do placu trapas jedné známé, žádný z těch mých ho nepředčí. Měla první rande s jakýmsi novým objevem, procházeli se v parku a strašně se jí chtělo čůrat. Omluvila se a zaběhla pod blízký most. Nevšila si ovšem, že svůj proud spustila na pohozený kus plechového potrubí. To byl rachot! Ctitel z místa utekl a už ho víckrát neviděla...
|
|
|
|
Spěchala jsem ven s kamarádkou a vymstilo se mi rychlé oblékání. Dodnes to nechápu, ale při oblékání jedné košile jsem si nevšimla té druhé. (visely na jednom ramínku) Ušla jsem notný kus cesty s vlající druhou košilí za sebou.
Pak si vzpomínám, že jsme loni seděli se spolužáky v cukrárně. Objednali jsme si všichni kafe a rakvičky se šlehačkou. Svlékala jsem šálu a její konec zavadil o rakvičky. Ne moc tuhou šlehačkou jsem nahodila nejen své spolužáky, ale i prázdné židle opodál.
Byla jsem u kamarádky a stavěly jsme společně na zemi puzzle. Najednou jsem cítila, jak se po mě někdo zezadu sápe. Než jsem se stihla otočit, tak jsem zaslechla jen "pardon" kamarádčina manžela a poté hurónský smích kamarádky.
|
|
|
|
A Ongo, neskrbli, prozraď, udělal jsi se ???
Já teda ne.
|
|
|
|
Ongoer, já jo. Dokonce i před zraky svých rodičů.
Ale znám horší trapasy, třeba když jsem teď o víkendu na silnici sundal tu ožralou bábu, co mi vběhla pod kola a po chvíli kličkování a pískání mých gum mi kolenem prorazila čelní masku, poválela se na kapotě a pak zmizela před čumákem. Málem jsem se pozvracel.
Na základce jsem se ve školní jídelně nádherně najedl, rozvalil se v židličce a krknul si tak mohutně, že, ředitelce vlály fousy. To, ticho, které se pak rozhostilo po celé místnosti, bych přál každému slyšet.
|
|
|
|
2 cesta: Dobrá story. Ale i vy ostatní, kteří jste přispěli svou trochou do mlýna, máte mou pochvalu. :-)
|
|
|
|
ne-e, to bylo tak trapné, že je to nepublikovatelné (souložil snad někdo z vás se svou dívkou před zraky jejích rodičů??)
|
|
|
|
Když jsem jednou byla na formální večeři v menší společnosti s italským dovozcem čs. zipů a na společenských kalhotech se mi můj zip otevřel. Oni mě nechali delší dobu chodit s tím otevřeným zipem okolo (černé těsné kalhoty, bílé prádlo) , načež mě na to Ital upozornil . Patrně jsem se začervenala a odešla na WC zip zatáhnout, ale jak jsem dosedla, zzzzzzzz a zip byl znova dole. Po opakované manipulaci se blbec zip neodvratně zasek a rozbil. Nato se Ital otázal, jaké že výroby ten zip je (byl český, ale řekla jsem že italský). Po tom trapasu, kdy jsem se s rozevřenými kalhotami cítila hrozně i v sedě, snad i ve snaze mi z toho pomoci, někdo prohlásil, že to je úmysl a že dávám najevo erotický zájem. Všichni řvali smíchy a já bych se raději viděla v kanále. Zbytek večera jsem strávila s kusem nějakého oděvu přes břicho . Dnes už to ale beru s humorem .
|
|
|
|
Kdyz jsem byl minule leto s kamarady priglu a kdyz jsem vylezl, vysvlekl jsem si v te "satne" plavky a vzal si na sebe jen kratasy, a pak jsem si sedl za holkama na rucnik a kecal s nima, no po chvily mi bylo divne , proc se porad tak smeji, no a pak jsem se podival dolu a pohlavi mi koukalo dirou v karatasich cele ven, no fakt silenej trapas, nejvic me na tom bylo trapny to, ze jsem se nima bavil takovou dobu a oni mi nic nerekly.
Dneska se tomu jenom smeju, ale v te chvily sem se chtel propadnout do zeme!:D
Alespon se o me mezi holkama rozbehla pozitivni pomluva, coz bylo ale plus!:D
|
|
|
|
takových situací už byla spousta...ale na všechno se časem zapomene
|
|
|
|
jestli tu někdo padal ze schodiště (styl válení sudů - hlava dole, hlava nahoře) uprostřed velké přestávky před půlkou školy...bylo mi hrozných 13 let.... tak pochopí, jak jsem cítila (teda i fyzicky)
|
|
|
|
Oki, psice ukecal jsi me.
Na toaletce na jedne diskotece jsem sla vykonat onu velmi dulezitou potrebu a protoze uz od malinka mi babicka rikala, na verejnych zachodcich si utri papirem prkenko a dej si papir toaletni na prkenko, tak dle toho konam.
Nacez vse dokonceno, jsem s ladnym krokem vysla ze zachodku, pres cely parket, vybehla asi patero schodu a usedla.
Az po te, me ma pritelkyne upozornila na vlajici kus toaletniho papiru, krasne se vyjimajiciho na cernych kalhotech.
P.S. Zirgaf :-)))
|
|
|
|
Jo trapasy se stávaj.Ale taky se na ně časem zapomíná a pak už se nad tím jen zasmějem.Tak se lidíčky kvůli nim netrapte.Pa
|
|
|
|
Vzhledem k tomu, že si na nic nevzpomínám, mám pocit, že se mi asi nic tak hroznýho nestalo nebo jsem na to už zapomněla..
|
|
|
|
forever: trhni si...
|
|
|
|
Já jsem těch trapasů zažila, ale nejlepší měla mamka. Když nám zemřel strýc, tak šla na pohřbu k tetě a místo toho, aby popřála upřímnou soustrast, tak řekla "blahopřeju". Ale bereme to všichni s humorem...
|
|
|
|
Konec roku by se mel zakazat ?
Quijote nechces se nechat zavrit na Pankraci v jedne cele s metrakovym cernochem ?
To fnukani by te rychlo preslo nuceny darek mezi pulky by jsi taky dostal a rozhodne by to nebyli prijemne vanoce kdyz je tak nemas rad.
FOK quijote
|
|
|
|
Trapasů už bylo a ještě bude.Byly hlavně ve škole,ale to už je pryč a je lepší na to zapomenout..
|
|
|
|
To já se cítím trapně skoro každý den a tak nějak už sem si zvykla,že zas něco provedu...No a ten úplně nějvětší tak tři roky zpátky si pamatuju pořád a vždycky když někdo vzpomene tak se cítím stejně trapně a je to tak trapné,že se to stydím napsat...
|
|
|
|
Všechno časem přejde. AA je fakt, že některé istorky se pak dávají k dobru pro pobavení společnosti. Takový už je život.
|
|
|
|
Vše časem přejde a trpnost se stane jen vtipnou vzpomínkou!!
Aspoň se po čase máme nad čím smát!!!
|
|
|
|
pejsku, tohle teda ne. chceš trumfnout předchozí zpověď (Vánoce vánoce přicházejí) ???
Vyhlaš soutěž o nejtrapnější zpověď!!! Konkurenci budeš mít velikou...
Konec roku by se měl zakázat.
|
|
|
|
21 
21 
99 
