Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
říká se že přátelé celý život přichází a odchází......jediné co na ně zbyde je vzpomínka
|
|
|
|
Presne tak...taky bych rada nasla nejakou dobrou radu,jak na to aby kamaradi neodchazeli....
|
|
|
|
Je to tak a ne jinak. Přijď někdy zachlastat na sraz.
|
|
|
|
Zažívám to samé. Problém je, jak se s těmi lidmi nevídám - oni studují resp. pracují jinde než já a mají už jiný okruh známých. Ozveme se jen sem tam a je to takové povrchní tlachání o ničem.
Už jsem se s tím smířila a protože na rozdíl od dětství už se celkem umím seznamovat, nebojím se toho, že nenajdu nové známé nebo i přátele. Až půjdu třeba do zaměstnání, určitě tam na někoho fajn narazím. Ber to taky tak...
|
|
|
|
Souhlas s ajr. Měla jsem fajn kamarádky, časem jsme se z různých důvodů přestaly stýkat. Většinou šlo o změny bydliště. Ti kamarádi, kteří se objevili kolem 25let ti zůstali dodnes. A časem přibývali.
|
|
|
|
Přátelé mi zatím chválabohu neodcházejí, pořád se snažíme scházet co nejčastěji, i když bydlíme třeba v jiném městě.
Jen o jednu kamarádku, mám pocit, postupně přicházím, před osmi měsíci se jí narodila holčička. Sice má pořád času dost, můžu se u ní kdykoli stavit, protože celé dny tráví doma nebo venku na procházkách, ale přesto tam cítím velkou změnu, její holčička pořád vyžaduje pozornost a půlka našich rozhovorů je o tom, jaké dělá malá pokroky, jak si odvykla dudlíku, kolik má krásných oblečků apod...Kolikrát od ní po čtyřech hodinách odcházím a mám pocit, že jsme se vlastně ani pořádně nepopovídali.
No, je to normální a určitě se to do budoucna pohne k lepšímu.
|
|
|
|
Já neumím být s někým přítel, protože si držím odstup...hlavně fyzický a taky citový...a ani mi moc nechybí,lidi si myslí,že sem chladná a nemají zájem mě poznávat blíž, a taky nikoho nenapadne mě obejmout,jak to přátelé občas dělají, protože já to taky nedělám...A taky nemám po čase s nikým o čem mluvit a i ukecaný člověk se mnou ztrácí slova, takže na co mít přátelé jako sem já...
|
|
|
|
ztrácet přátele je úplně normální, ale ztrácet nejlepší přátele...to by se měl snad člověk nad sebou zamyslet.
|
|
|
|
viz BIA - zvlášť v Tvém věku je to normální...
Kolem 25 let jsem totálně obměnila své kamarády, přátele, ne že bych se s někým rozešla ve zlém, ale nějak jsme se scházeli méně, rozešly se zájmy...
Na druhou stranu jsem našla řadu nových lidí a poslední dobou se zase začínáme setkávat s těmi starými a proplétají se známosti staré a nové...
|
|
|
|
presně tak,nejsi v tom sám,a myslím si,že takový problém trápí dost lidí.Taky jsem měla kámošku, se kterou jsem si bezvadně rozuměla,plánovaly jsme si,až budeme mít každá rodinu,jak se budeme navštěvovat,chodit s dětma na procházky atd..,ale ona se teď vdala,protože chtěla a teď už i čeká mimčo..no a přestaly jsme se úplně vídat a kamarádit.Když se náhodou potkáme,prohodíme pár slov a máme si sotva co říct,asi nemá čas a taky už má jiný pohled na budoucnost.
A přátelé se hodně blbě hledají.Taky beru dost přátelství,ale nějak moc nenacházím toho opravdového kamaráda nebo kamarádku..
|
|
|
|
Já nevím, nikdy jsem nepočítal, jestli zrovna teď mám dobrých přátel 5 a před 10 lety jich bylo 7 nebo tři. Ty počty nejsou důležité, ty jsem si teď vymyslel, ale platí to, že jsem tohle zrovna nesledoval. Možná proto, že si neuvědomuji, že bych měl nějakého přítele, nebo kamarádku, kteří by najednou přestali takoví být. Skoro vždycky to bylo jen tak poznenáhlu a nejsem si ani jistý, jestli jen tím, že se změnili oni. Většinou to zkrátka byla změna zájmů, priorit, i to, jak jsi sám napsal, že buď já nebo někdo z nich si našel známost a neměl už tolik času. Moje zkušenost je naštěstí i taková, že v pár případech se z "pouhých" kamarádů vyklubali přátelé, kteří mne podrželi, když bylo potřeba. Jasně, byly i opačné případy. A jak hledat ty nové - přiznám se, že jsem je nikdy "plánovaně" nehledal. Prostě jsem je našel ve společnosti jiných kamarádů, u společných koníčků, párkrát i v práci.
|
|
|
|
Lidé se časem mění, mají jiné zájmy a co tě od jedněch vzdaluje, může tě přiblížit druhým...
|
|
|
|
Vim, že to je těžký, znám to z vlatní zkušenosti, ale je normální, že člověk, jak se postupně vyvíjí, tak se mění. Mění se jeho chování, názory na svět , názory na všechno ostatní, ale taky názory na všechny ostatní kamarády. V některých případech je přátelství natolik pevné, že zůstane třeba až do dospělosti, i když bydlí přes celou republiku a nebo je to přátelství až za hrob... V případě Tvojí kamarádky je to víceméně normální. Netvrdím, že všechny holky, ale většina z nich, když se zamiluje, tak by pro sýho kluka udělala téměř cokoli, včetně toho, že by se vzdala svých přátel, což ona udělala... Musíš se s tím smířit a uvědomit si, že hledat nové přátele nejde... přátele potkáš...
|
|
|
|
Někdy se vyplatí ty starý kamarády oslovit, zavolat, někam je pozvat... Já to párkrát zkusila a obnovená přátelství jsou fajn.
Díky Bohu za moje přátelé... Vážím si jich.
|
|
|
|
S přáteli je to těžké, ale občas se dají najít. Já jsem si našel jednoho tady na Zpovědnici a dneska, když se spolu bavíme, tak mám pocit, že jsme bratři. Shoda názorů nebo alespoň podobnost, podobné zájmy a tak. Třeba se to povede i tobě. Mimochodem, přestěhoval jsem se do Brna a taky tady teď hledám přátele. Co vy na to Brňáci. Chce si někdo zajít na kafe?
|
|
|
|
Přiznám se, že jsem nikdy neměla STÁLÉ,OPRAVDOVÉ PŘÁTELE.Vždycky mými přáteli byli lidé, se kterými jsem chodila do školy (a za školu :-). Ať už to byla základka, střední nebo další vzdělávání, vždy jsem byla obklopena lidmi, se kterými mi bylo fajn. Přátelství zanikala vlivem změny prostředí, tito lidé se mi vzdalovali nejen bydlištěm, ale i zájmy. Dnes to došlo tak daleko, že s opravdu fajn kamarádkou ze školy se domlouvám na setkání 2 měsíce a to pak stejně není....
|
|
|
|
To je normalni vyvoj, lide se meni, zvlast v tvem veku, i ty se menis, pratele prichazeji a odchazeji.
Nerika se nadarmo, ze konec jednoho je predpoklad pro zacatek neceho dalsiho.
|
|
|
|
mám to bohužel podobně, také bych rád věděl co dělat
|
|
|
|
stejně Fantome, stejně...až najdeš recept dej mi ho taky
|
|
|
|
23 
20 
