Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Királynő - díky za reakci, ať se ti daří :)
|
|
|
|
Mám těch diagnóz více no, ale OCD se pomalu lepší. (A pětkrát denně jsem se sprchovala fakt jen výjimečně. :D) Paradoxně mi režim na VŠ a akademická půda dost svědčí, zvláště v kombinaci s prací. Kdybych se v psychologii nechytla, mám prakticky jisté místo kancelářské krysy na HPP, takže ohledně tohohle starosti nemám.
|
|
|
|
Királynő - tys tu taky tuším někde psala, že se sprchuješ 5x denně a hnusí se ti lidský dotek, třeba i běžné podání ruky? A k tomu jsi borderline?
Holka nešťastná, nepokládám tvou volbu oboru za vhodnou :(
|
|
|
|
Není to ideální s tvou dg. Za horší případy ale považuju hraničářky, ty se s oblibou dávají na studium psychologie (často v neuvědomované snaze se vyznat samy v sobě). Vždyť budou klienty poškozovat, jak můžou poskytnout kvalitní terapeuticky vztah, když selhávají ve vztazích s blízkými lidmi? Nechápu, proč to na těch fakultách lépe neprosívají.
Samy potřebují terapii, člověk s poruchou osobnosti nemá prostě na pozici psychologa co dělat.
|
|
|
|
Abych byl upřimný, tak Ti řeknu že nevím a to se psychologií zabývám.
OCD, to se dá nějak zvládat ale ty nešťastné deprese...
Chceš léčit lidi nebo sebe? Pokud sebe, obrať se na psychologa a sama studuj co je třeba, materiály ke studiu psychologie jsou všeobecně dostupné.
Pokud chceš ale léčit lidi a sama trpíš depresemi, všechno ještě pečlivě zvaž. Představ si to, přijde klient, má deprese a Tvým úkolem je klienta z těch depresí dostat. Co uděláš? Popláčete spolu nad marností tohoto světa? Fajn, jenže pak se vaše deprese sečtou a klient odejde s depresí dvounásobnou.... To bys mu moc nepomohla. Na to třeba psychologa pozitivně laděného. Máš z depresí dostávat klienta a ne sebe. Ty musíš být ta silná a pozitivní, od klienta to nečekej.
Být psychologem není jak být diabetologem. Tam nevadí když má diabetolog cukrovku. Klidně může byť se sebepokročilejší cukrovkou léčit jiné diabetiky a může být v tom oboru velmi dobrý. Jenže psycholog se závažnou psychodiagnózou? Uznej sama a zkus si to představit.
|
|
|
|
Ešte jeden malý dodatok ak dovolíš - ani ohľadom toho porozumenia druhým ľuďom by som si nerobil veľké nádeje - 90% výučby sú suché poučky a teórie znudených profesorov. Malú časť zaberie tréning nejakých komunikačných zručností, nácviky rozhovorov. A potom máš cez leto pár hodín praxe. Jedna z mála užitočných vecí čo ti dá štúdium ako také je porozumenie metodológii výskumu, štatistike a diagnostickým metódam. Ak si orientovaná skôr prakticky (pomoc ľuďom) štúdium psychológie je viacmenej nutné zlo, ktoré musíš absolvovať aby si sa mohla prihlásiť na výcvik a získavať reálne skúsenosti.
Je to trochu ako s umením - štúdium literatúry ťa veľmi nepripraví na napísanie románu.
|
|
|
|
Běžná věc. Jsou to taky lidi, a mají svoje trápení. Jenže většina lidí si myslí, že psychologové jsou snad vůči těmto věcem imunní, což je blbost. Takže se většinou nemají komu svěřit, a o to víc trpí. Spousta psychologů má vlastního psychologa.
Já si vždycky vybavím, jak kdysi jedna moje psycholožka se vždycky rozzářila, když jsem se jí i já zeptal, jak se má, a jak ochotně se o sobě rozpovídala. Většina lidí u psychologa mluví jen o sobě a ani je nenapadne, když se psycholog zeptá, co je nového, se taky na oplátku zeptat, když už se znáte delší dobu.
|
|
|
|
Ahoj,
znám hodně lidí, co chtějí studovat psychologii a sami mají problémy, ale myslím, že to není dobrý nápad. Sice porozumíš lidem, co cítí ale myslíš, že by tě to nepoznamenalo? Nevím jestli to vnímáš tak i ty, ale rozhodně nestuduj psychologii jen proto, aby sis vyřešila své problémy nebo si myslela, že se dokážeš vyléčit. Toť muj názor. Pokud tě to opravdu láká a myslíš si, že to zvládneš, tak jdi do toho! Budu ti držet palce, ať se dobře rozhodneš.
|
|
|
|
Väčšina ľudí čo študuje psychológiu má (viac alebo menej vážne) psychické problémy (z vlastnej skúsenosti i podľa spolužiakov ti môžem povedať že to nie je len stereotyp). Takže študovať ju môžeš ísť bez problémov. Otázka je čo potom. Ak sa chceš venovať poradenstvu alebo terapii budeš musieť po škole ešte absolvovať výcvik (čo je časovo i finančne poriadne náročné) a môže sa stať, že ti rovno na začiatku (v horšom prípade v polovici - po 2-3 rokoch) povedia, že na to nie si vhodná a proste ťa ho nenechajú dokončiť. Nehovoriac o tom, že budeš mať obrovskú konkurenciu (len na našej katedre každý rok skončí 90 ľudí, na Slovensku je tých katedier vyše 20, v Čechách asi ešte viac) a nájsť si uplatnenie je samo o sebe dosť ťažké. Navyše je možné, že máš o tom povolaní skreslenú predstavu (to nie je výčitka, málokto z tých čo psychológiu študujú vedia čo ich o pár rokov vážne čaká). Ak môžem odporučil by som ti 2 veci: 1.) Poradiť sa s psychológom/psychologičkou o tom, či by pre teba taká práca bola potenciálne vhodná (tvoj stav a schopnosti bude asi schopná posúdiť lepšie než my na základe jedného príspevku) 2.) Seriózne zvážiť svoju motiváciu - to že, ťa niečo zaujíma nie je dostatočný dôvod na to aby si to študovala - treba myslieť na to čím si schopná sa v budúcnosti reálne uživiť. Sám by som do toho druhý krát nešiel - všetko čo ma na psychológií zaujímalo som si mohol načítať z knižiek a článkov alebo zažiť na vlastnej koži na terapeuticko-zážitkových skupinách v rámci voľného času ;)
|
|
|
|
Mám dojem, že při hlášení se na podobné obory je třeba vyjádření lékaře nebo čestné prohlášení, že člověk nebyl nikdy hospitalizovaný pro psychické onemocnění. Podobné je to asi i u učitelů. Ale možná už se pletu.
|
|
|
|
Studuji psychologii a mám diagnostikovaný borderline. Většina mých spolužáků, nebo alespoň ti, s nimiž se bavím, se rovněž potýká s psychickými problémy. Pokud tě to skutečně zajímá a máš pocit, že na studium oplýváš dostatečnou mentální kapacitou, běž do toho.
|
|
|
|
Můžeš si to vystudovat pro zábavu, ale nevím zda to budeš umět vykonávat. Abys neměla ještě větší deprese, když nedokážeš vyřešit svoje potíže a ještě bys měla řešit problémy druhých. Jestli by toho nebylo na tebe moc.
|
|
|
|
Budeš možná potřebovat na VŠ potvrzení od doktorky. A to může být problém.
|
|
|
|
To bys ale otravoval mladé muže a takový úchyláci jsou v tomto odboru nežádoucí a nepotřební.Znám jednýho paka vypadá jako příšera za upratovače WC ho na špitálu nechtěly.Navíc je to blázen a lidi čo ho znaj mi pravdu říkaly utíkej od toho úchyla vytahuje na kluky ptáka a je to gresivní magor.Každý ho má za paka tak i vypadá vypatlanej kretén nevím jak jak mohl jeho otec vyprodukovat takový hnůj.
|
|
|
|
Kdo s čím zachází tím schází. Pokud zvládne takový člověk vystudovat, není v podstatě problém. Ovšem jeho problém to nevyřeší.
|
|
|
|
Ne nadarmo se říká, že jedinej rozdíl mezi psychiatrem a jeho pacientem je v tom, že psychiatr má v kapse klíče. Řekl bych, že nebude úplně málo těch, kteří šli něco podobnýho studovat (mimojiné) proto, aby v prvé řadě pochopili svoje problémy a naučili se pomoct sami sobě. Na tvým místě bych vůbec neváhal a šel bych do toho.
|
|
|
|
Zkus to a uvidíš. Každopádně to nikomu neříkej, to by k tobě asi nikdo nechodil.
|
 RR6522 |
|
|
|
18 
20 
99 
