Zrovna dneska jsem byla ve třídě svědkem opravdu zvláštní debaty...Magda říkala evě , co dělají s jejím klukem, co jí kdy hezkýho řekl, napsal a tak...Já nevím, takový věci..mě přijde, že je to dost osobní na to, aby tse to takhle žvanilo o opřestávkách..Vím,že třeba nejlepší kámošce, to bych ještě dokázala pochopit, ale spousta z vás má určo ve třídě nějakou takovou družnou kamarádku, která takový věci neustále říká...Nepřijde vám,.že už to pak není ono?Mě na tom přijde nejhezčí, že je to jen mezi mnou a jím, že to je jen naše a nikdo jiný o tom nic neví...Nechci říct, že nikdy nikomu nic neřejknu, třeba když mě něco trápí, tak to řeknu (jedné!)kámošce, a ta mi třeba poradí, díky tomu,že to vidí z nezávislé pozice,ale takhle z tak osobních věcí dělat show, není to trochu zbytečné? Zaprvé, nikoho to nezajímá, upřímně, řekněme si, není vám jedno, co konkrétně ji napsl a co mu na to odpověděla, a co ji na tu odpověd zase napsal?A zadruhé .....Vždyt je to..takový trochu porušení, ne?
Mě už by to potom nepřišlo tak opravdový, není to ONO.Krásný na tom je, že to je jen mezi dvěma, a poslední dobou mi přijde, že kdo řeknu víc, vyhrává...
Pro mě to ztrácí kouzlo, a jak by bylo Vám, holky, který tam moc říkáte, kdyby Váš kluk takhle dával číst smsky klukům a tak...
Není to spíš ztráta? |