Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Já se hádám zásadně mimo vztah.
Vy byste se taky měli přestat hádat.
|
|
|
|
amarus ma pravdu ohledne slecny S.
|
|
|
|
Ahoj Šárko, k těm hádkám - viz Gotreg. Občas mne to vyčerpává, a mám toho plné zuby a mrzí mne to, ale je to fakt asi normální, lepší si věci pořádně vyříkat, než je v sobě dusit.
No a k Amarovi - nench si jím prosím zasírat nitro, máš svých starostí dost. Bohužel vím, že on a jeho sprosťárny dokážou s člověkem zamávat na delší dobu, i když jde jen o virtuální snůšku hnusot :o(
Amarus:
Co sem taháš ShadowDancera? Měla se snad ta diskuse týkat jeho pohřbu?
V jednom Ti dávám za pravdu - ano, Sherinka ví, že sem chodí její rodiče. Kdyby měla potřebu řešit něco, o čem by neměli vědět, samozřejmě by to sem nenapsala.... Proč by to taky dělala, že. A připadá Ti na tom snad něco nenormálního?
Jsi ubožák a hnusnej tupec, pleteš se do věcí, o kterých nic nevíš, vidíš jen povrch věcí.... Neznáš tu rodinu, a máš odvahu o nich takhle sprostě mluvit....
|
|
|
|
Většinou se snažím všechno řešit v klidu, až opadnou emoce a už se mi to kolikrát vymstilo.
Lepší je pořádná itálie.
|
|
|
|
Hm, Amare, všechna čest... Musím uznat, že jako jeden z mála nejsi pokrytec a zastáváš názor "padni, komu padni"...
|
|
|
|
Amarusi,Amarusi,
ty seš pěknej kretén!
|
|
|
|
hádky patří k běžné komunikaci ve vztahu, jsem jejich zastánce. Teda myslím "rozumné hádání", jestli se dá vůbec tohle slovní spojení použít -)
Amarus: jestli na tom pohřbu bylo pár takových hňupů jako ty tak udělala jen dobře, že si jela raděj pročistit hlavu k moři. Pohřeb je beztak jen formalita-účast na něm vůbec o ničem nesvědčí. Často nad rakví roní slzy největší kurvy co nebožtíkovi celý život házeli klacky pod nohy. Já na pohřby nechodím téměř nikdy, a nepovažuji to za neúctu k mrtvému.
Tak nepi*uj, je ti po tom hovno.
|
|
|
|
hadam se dobre a kdyz je to kvuli procisteni ovzdusi tak i rada .. jde mi to ... ale podpasovky nepouzivam a nelibej se mi
|
|
|
|
no, řekla bych že sem v tomhle hodně temperamentní a on děsnej flegmouš, takže docela často. ale bejvá to kvůli děsnejm kravinám, třeba kdo snědl větší kus pizzy... většinu hádek asi začínám já, obzvláště, když se dozvím že utratil přes 20 000 za novej počítač, 5 za posilovnu a pak si odmítá koupit něco na sebe nebo něco co prostě potřebuje. nebo, a to jsem nepříčetná, když mi jí v pelechu ( protože ho vždycky zmatlá)
jinak hádky trvaj sotva 5 minut, pak se spolu tak nejdýl hodku nebavíme a pak je to v pohodě... většinou
|
|
|
|
Amarus:
To bych si nedovolila.
|
|
|
|
Oriq: Nelichoť mi, nebo se urazím... :-)
|
|
|
|
Amarus:
Jsi moudrý muž, protože chybami se člověk učí ;-)
|
|
|
|
Oriq: Já nemluvím o všech ze Zpovědnice, jen o tom vašem srazovém jádru. Mezi které jsem bohužel kdysi taky zavítal. Ale poučil jsem se.
|
|
|
|
Amarus:
Někde se ty živly kumulovat musí. Btw. proč sem teda chodíš? Jsi kriminálník, feťák, deklasovanej živel nebo anorektička?
|
|
|
|
Mimochodem těším se, až jeden z jejích velectěných rodičů mi zase zaspamuje profil svými nadávkami :-)) To jsou jediné argumenty té vaší sešlosti polokriminálních a deklasovaných živlů, narkomanů a anorektiček.
|
|
|
|
Amarus
Mysli si co chceš, to je tvoje věc.
|
|
|
|
Oriq: To jsem čekal - protože nevíš, kudy kam. Vivat pokrytectví...
|
|
|
|
Amarus
Nebudu ti nic vysvětlovat.
|
|
|
|
Oriq: Nedala jsi jediný relevantní argument - pořád čekám, že mi vysvětlíš svůj pohled na věc. Když ne tady, mám v profilu mail. Máš k tomu co říct?
|
|
|
|
Amarus:
Nic jsem ti nepotvrdila, ale ty si to stejně přebereš jak chceš. Takže nevidím důvod, proč to tady rozpatlávat.
|
|
|
|
Oriq:
Čili jsi mi víceméně potvrdila, že můj názor je správný. Jenže je to stálice, což ji činí nedotknutelnou, viď? S tímhle běžte všichni někam...
|
|
|
|
Amarus:
Hele, Amare, upřímně... nech to už bejt, jenom sypeš sůl do ran. Nemá to cenu. Nevím, co z toho máš. Neříkám, že nepříjemný věci se nemaj říkat, ale mám pocit, že už je to dost dlouho na to, abys to tady zase rozpitvával. Takže asi tak.
|
|
|
|
Oriq:
Když mi ozřejmíš vlastní pohled na věc, třeba si z něj něco vezmu. Jinak myslím, že vím docela dost. Tobě podobné jednání přijde normální?
|
|
|
|
Jak často - asi jedno za týden, ale přítel tvrdí, že jsme se ještě nikdy "doopravdy" nepohádali, tak nevím. :o)
Neprovádíme si nic, výčitky občas padnou, ale snažím se (hlavně já) minimalizovat, omluvit se umíme oba dva a už na to i párkrát došlo.
Sprostě si nadávat je pdo mou úroven a to bych teda neudělala, jinak hádky považuju za normální i s výlevem emocí, přítl to nevidí rád, aspon podle toho, jak na to reaguje, ale já potřebuje vyjevit, co cítím a co si myslím a mám pocit, že nejlépe to vyjádřém v kompletním balení i s city. A někdy musí city ven tak jako tak.
No, impulzivní a tvrdohlavá jsem taky a zdá se mi, že se hádáme celkem dost :o), ale většinou to vede k něčemu pozitivnímu a někdy mám pocit, že i díky tomu ten vztah tak funguje. Kdybychom si tak intenzivně nevyměnovali názoy, třebas i v hádce a semocemi, tak bych se některé věci pravděpdoobně ani nikdy (nebo ano, ale mnohem později) nedozvěděla a problémy by byly ještě mnohem horší. Takže vnějšímu pozorovateli se může zdát, že jsme pořád v sobě, jako v hádce, ale docela to prospívá. I když někdy po té idylce taky zatoužím... :o(
|
|
|
|
Amarus
Tvůj názor na tohle znám, jenom mě udivuje, jak to můžeš vůbec soudit, když o tom v podstatě nic nevíš.
A tečka, dál se o tom nehodlám bavit.
|
|
|
|
Oriq: Aha, tak příště budu nepříjemné věci zametat pod koberec. Jinak promiň, ale o někom takovém, kdo místo na pohřeb se jede válet k moři a dělat, jak strašně ho to mrzí, si budu myslet svoje, protože tohle mi do hlavy prostě nejde; a už vůbec ne to, jak potom tady píše takové úžasné dojáky... Z takových je mi na blití. Jenže je to jedna z vaší kumpanie, tudíž nedotknutelná. Napsat to tu někdo cizí, anonymní, rozeberete ho do posledního šroubku.
|
|
|
|
Amarus:
Neřekla jsem, že píšeš nepravdu. Řekla jsem, že jsou to trapný kecy, nic ti do toho není a možná by sis je moh nechat pro příště pro sebe.
|
|
|
|
Oriq: V čem tkví ony žvásty? Kde píšu nepravdu?
|
|
|
|
Amarus:
Nepoučuju tě, jenom tě upozorňuju na ty žvásty, který tady píšeš.
|
|
|
|
Oriq: Uvědomuju, dokonale. Nebo mne chceš poučit?
|
|
|
|
Amarus:
Uvědomuješ si vůbec, co to tady píšeš? Nic o tom nevíš, tak přestaň kolem sebe kopat.
|
|
|
|
Amarus - Ježiš, teď jsi to fakt přehnal! Ona za nic nemůže!
|
|
|
|
jo my se hadama,rekla bych tak dvakrat do tydne,jsme oba dost dost tvrdohlavy.vetsinou se ale hadame kvuli uplnym kravinam .
pak spolu hodinu nemluvime a pak se zase milujeme.je to lepsi,nez mlcet ,dusit to a cekat,az to vazne jednou bouchne
|
|
|
|
to Tweety-Eve: Asi jsi nepochopila, co to znamená "stanovit si termín"
|
|
|
|
Sherinka:
Jsi dobrá komediantka. Já vím, že tví ctění rodiče tu čtou každý tvůj řádek a tomu je tvé vyjadřování uzpůsobeno... :-) Mně je zas na blití z tebe - vyvalovat se při takové příležitosti u moře. A pak tu udílet kázání jiným...
|
|
|
|
Amarus: Ty jsi prostě jen odporná zrůda, která je sama nešťastná, tak ubližuje všem kolem sebe a rozsívá jen zlo. K Shadowove smrti se tady nebudu vracet, už jen proto, ať ho necháme v klidu spát. Zasáhlo mě to ale tak, jak si dokážou představit jen ti, kteří ho taky tak dobře znali a tolik jim to ublížilo. Doteď se z toho vzpamatovávám, ale zklamu tě- tvoje řeči si vůbec k srdci neberu. Je mi z nich akorát jen na blití...
|
|
|
|
Opcom : A to mám do nekonečna čekat? rpotože to pokaždý odkládá
|
|
|
|
to Tweety-Eve: Na své "právo" se vykašli. Když budeš chtít vysvětlení a on nebude chtít v tu chvíli mluvit, tak se stejně k ničemu nedostanete.
|
|
|
|
sem tam, ale spíš se nehádáme....nemáme proč..klape nám to....
|
|
|
|
Opcom : Dobrá pokud se teda objeví..tak budu chtít přesný termín...I když si myslím, že po tom co se včera stalo mám právo na vysvětlení hned... :o(
|
|
|
|
Hádkám se vyhýbám, jak můžu.
|
|
|
|
to Tweety-Eve: Proto je důležitý konkrétní termín - aby nemohl váš rozhovor stále posouvat.
|
|
|
|
Ona je hádka a hádka. Když někdo evidentě hledá záminky a vyhledává konflikt, aby vypusti " páru z papiňáku", při čemž adresát s tím ani nemusí mít nic společnýho, tak je lepší se vzdálit, nebo ho nechat "proletět dveřma":-)
|
|
|
|
Opcom : No víš v tu chvíli jsem skutečně neměla na to to znovu odkládat...Protože odpovědi na tyto otázky chci znát už delší dobu a stále se odpovědím vyhýbá... :o( takže ono je to prostě případ od případu
|
|
|
|
to Tweety-Eve: V pořádku, to také nepovažuji za hádku. Když se o tom ale nechtěl bavit, tak jsi mu měla říct, že chápeš, že teď nemá náladu o problémech hovořit, ale ať ti řekne konkrétní termín, kdy si o nich promluvíte.
|
|
|
|
Opcom : Ale já se vážně nehádala...pouze jsme se ptala na pár otázek na které jsem chtěla znát odpovědi :o( Bohužel mi přišlo, že spíš šlo o to, že se tomu chtěl vyhnout úplně :o(
|
|
|
|
Nehádáme se. Občas se přeme, rýpeme do sebe,ale že bychom si někdy za ta léta nadávali nebo spolu kvůli něčemu vůbec nemluvili,to si nepamatuju. Když už,tak ja se na nej nastvu,je ticho a za půl hodiny,až se nám to rozleží v hlavě, je zas dobře.
|
|
|
|
to Tweety-Eve: Myslím, že děláš chybu. Nejde jen o tebe, jde o vyřešení sporu a je nutné se alespoň částečně naučit ovládat. Když nechce situaci řešit hned, tak se domluvte na konkrétním termínu, kdy ji řešit budete. Je to rozhodně lepší řešení, než hádka. Takhle mu sice skončíš v náručí, ale psala jsi v jiné dnešní zpovědi, že se tvůj přítel s tebou nechce hádat a i proto za tebou nepřijel do té druhé hospody - to už na neco ukazuje, nemyslíš?
|
|
|
|
Opcom : Ano máš pravdu, ale pokud jde o mě...Tak mě velmi trápí, když si chci s přítelem o něčem promluvit a on to oddaluje. Víš asi se radši pohádám a skončím v jeho objetí...než v sobě mít vztek a myšlenky na to, že se vyhýbá tématu, které se mu zrovna moc nelíbí...
|
|
|
|
to Tweety-Eve: Souhlasím s tím co píšeš, tím odsunutím ale nemyslím řádově dny, nýbrž hodiny, takže k něčemu podobnému za tak krátkou dobu nedojde.
|
|
|
|
Opcom : Z části máš nejspíše pravdu, ale občas mi přijde, že když to člověk dusí v sobě, tak je to ještě horší, než kdyby se to vyřešilo hned. Navíc kolikrát když se řešení určité situace oddaluje začíná pracovat fantazie co je pravým důvodem toho, že to ten druhý nechce řešit...
|
|
|
|
No ty jsi hlavně jedna z nejodporněji se přetvařujících postav, které vůbec na Zpovědnici pobíhají... Ty tvoje rádobycitlivé a rádobyintelektuální příspěvky jsou tak nechutně slizké; mimochodem vyrazit si na dovolenou k moři místo na pohřeb expřítele... A ještě tu psát o tom dojáky - to chce silný žaludek.
|
|
|
|
to Tweety-Eve: Ano - lze řešení problému odsunout do doby, než se emoce zmírní a oba budou schopni mluvit o věci racionálně. V tom bych viděl bariéru mezi diskusí a hádkou - když se oboum podaří neřešit danou situaci ihned a počkat, kdy budou klidnější, lze hádce předejít.
|
|
|
|
ale jo, semotamo vylítneme. Někdy se to nakumuluje do dvou dnů, někdy je dlouho klid a mír nad vlnami..
Jeden z nás řekne "venku je ale hezky", druhý řekne "jo taaaak" a skončí to trháním občanek kvůli rozšlapaným bábovičkám. A chvíli před tím, než nám vyrazí od úst pěna, uznáme, že jsme tlupa dvou extremistů a že se máme rádi.
A mír se opět rozhostí nad vlnami ):-))
Lepší Itálie než Kuala-lumpur
gotreg
|
|
|
|
Opcom : To sice ano, ale ty vážně myslíš, že jde o všem mluvit v klidu a bez emocí?
|
|
|
|
Hádky jsou zbytečné, lepší je v klidu si o problémech promluvit.
|
|
|
|
Já hádky nemám rád. Když udělám chybu (a praskne to), tak se omluvím, uznám ji, ale odmítám to probírat další dva dny. Faktem je, že ženy ovšem mají potřebu řešit problémy déle (a často i déle než je záhodno).
Což ovšem neznamená, že si s partnerkou neřeknu vůbec nic. Ale taky je fakt, že spoustu věcí, které se mi nelíbí, prostě přejdu, právě abych se hádce vyhnul, což má pak ale za následek, že když se situace opakuje a já už to nakonec nevydržím a něco jí řeknu, tak se naštve, protože "Nikdy ti to nevadilo a teď děláš vlny!".
Tak nevím...
|
|
|
|
Nehádám se. Nikdy. Podle mě se hádkou nic nevyřeší, maximálně na sebe naházíte špínu, osočíte se i z toho, co vůbec není pravda. Pak se jen musíte udobřovat a stejně vám nezbyde než to vyřešit v klidu.
|
|
|
|
My se nehádáme, ale názor rozhodně říct můžu a taky ho říkám. A on snad taky.
|
|
|
|
Hádka ve smyslu pokusu o řešení nějakého problému je jen a jen prospěšná. jen člověk musí vědět, kam až může zajít, aby toho druhého neurážel, nezranil apod, protože pak to postrádá smysl, ten druhý se urazí a nic se nevyřeší. Problém je jen v tom, že konstruktivně se hádat je taky umění, které zdaleka každý neovládá.
|
|
|
|
Lidé si prostě určité věci vyříkat musí...i kdyby se kvůli tomu měli pohádat. Každý jsme jiný a stejné věci můžeme chápat každý jinak a pak dochází k nedorozumnění..a jeden nebo druhý se mohou cítit ublíženě.
Pak by si to měli vyjasnit...
Nenávidím, když si chci s "přítelem" o něčem promluvit..že mi něco ublížilo, nebo se mi něco nelíbilo. Jednám s ním v klidu, jen se ho ptám na jeho názor a jak danou věc vidí on..a on mi jen odpoví: Já se nechci hádat nech to být..
|
|
|
|
možná, že párkrát sem tu chybu udělal, že jsem mlčel nad věcma, který se mi nelíbily...
|
|
|
|
Souhlasím s tebou. Ze zkušeností svých i svého okolí si myslím, že takové ty na první pohled bezproblémové vztahy mají nejvíc problémů. Nic není růžové. Život není růžový a partnerské soužití už vůbec ne. Přináší mnoho situací, při kterých může dojít ke konfliktům a mně je mnohem sympatičtější člověk, který má svůj názor (třeba jiný než jaký je ten můj) než člověk, který mi slepě přitaká "ano, miláčku, máš pravdu."
Znám lidi, kteří se za každou cenu snaží vyhnout jakýmkoliv konfliktům a hádkám, pořád ustupují a ustupují, ale myslím si, že tohle věčné ustupování, jen aby byl klid nikam nevede. Jak píšeš- bude se to v něm stejně jen hromadit a dříve či později to přivede ten vztah do záhuby.
|
|
|
|
Já ti můžu povědět asi jen ten svůj názor... Hádky ke vztahu patří, bez nich to nejde... Myslím konstruktivní hádky sloužící k vyjasnění názorů a vyjádření nespokojenosti, žádné sviňárny, samozřejmě. Stokrát lepší je jasně říct, co se mi nelíbí, a třeba se kvůli tomu i pořádně rafnout, než mlčet a snažit se vše přecházet, hlavně aby byl klid. Zmíněné chování je totiž jedním z největších zabijáků vztahu, nikdo nevydrží dusit to všechno v sobě napořád. Jednou to stejně vyplave ven a pak se kvůli tomu paradoxně jde akorát z hádky do hádky....
Nechápu třeba svého kamaráda, pořád si stěžuje na svoji přítelkyni, vypráví x měsíců (či dokonce let) staré křivdy, ale když se ho zeptám, jestli jí vůbec řekl, že mu to vadí, odpoví, že ne, že se nechce hádat. Přitom se momentálně hádají skoro pořád a jsou ve fázi těsně před rozchodem. Stejně tak můj bývalý, strávili jsme rok v hádkách jen proto, že se bránil tomu, abychom si to konečně jednou provždy vyříkali. A můj další bývalý měl superskvělou vlastnost, v životě mi nic nevyčítal, ale kdykoli se mu něco nelíbilo, mlčel a neozýval se.... Pak se s tím sám vyrovnával a foukal si bolístky, ačkoli já jsem třeba ani vůbec netušila, že jsem něco provedla. To já bych byla stokrát radši, kdyby se mnou parner veškeré problémy řešil rovnou a narovinu.
Z dlouhodobého hlediska má mnohem větší šanci na přežití vztah dvou hádavých lidí než "idylický" vztah, kde jsou sebemenší náznaky hádky okamžitě zahlazovány, hlavně aby byl klid.
|
|
|
|
20 
41 
35 
